Prastaré světlo, které nemělo existovat? Unikátní objev astronomů pomocí kosmického teleskopu Jamese Webba (JWST) zamíchal teoriemi o vzniku vesmíru. Vědci zachytili záhadné ultrafialové záření z období, kdy podle našich dosavadních znalostí ještě neměly svítit první hvězdy, a to hned přibližně 100–200 milionů let po Velkém třesku. Čtením dále se dozvíte, proč tento objev tolik fascinuje a jak by mohl přepsat dosavadní kosmologické modely. Možná nás čeká převrat v tom, jak chápeme první okamžiky existence všeho kolem nás.
Světlo z dob, kdy hvězdy ještě neměly vzniknout
Na počátku všeho, jak učí kosmologie, byla hmota tak horká, že trvalo miliony let, než se plyn ochladil a začal se shlukovat do oblastí, kde by mohly vznikat první hvězdy a galaxie. JWST však v datech rozpoznal světlo z objektů, o kterých si myslíme, že existovaly už 100 až 200 milionů let po Velkém třesku. Podle současných modelů to vyvolává jednu zásadní otázku: Jak tu může být světlo z časů, kdy se hvězdy teprve měly objevit?
Devět záhadných zdrojů světla s rekordním červeným posunem
Vědecký tým vedený Pablem G. Perezem-Gonzalezem identifikoval devět takových zvláštních zdrojů. Některé z nich vykazují rekordní červený posun až 25, což znamená, že světlo, které dnes zachytíme, opustilo svůj zdroj extrémně krátce po vzniku vesmíru. Tyto hodnoty nikdy nebyly dříve naměřeny a mohou znamenat, že naše představy o rychlosti formování prvních struktur vesmíru jsou chybné. Podle teoretických výpočtů neměl plyn v tomto raném období vůbec šanci zformovat husté mračno potřebné k zažehnutí hvězd.
Přehled hlavních čísel a zajímavostí z Webbova teleskopu
| Klíčový údaj | Hodnota |
|---|---|
| Nejstarší světlo (milionů let po Velkém třesku) | 100–200 |
| Počet detekovaných objektů | 9 |
| Nejvyšší pozorovaný červený posun | 25 |
Černé díry místo hvězd?
Alternativní pohled nabízí skupina kolem Andrea Ferrary. Místo hvězd by první světlo mohlo pocházet z prvotních černých děr, které údajně vznikly krátce po Velkém třesku. Tyto objekty mohly začít rychle pohlcovat hmotu a dokonce vyzařovat světlo ještě dříve, než hvězdy samotné. Některé z nově objevených bodových zdrojů jsou tak kompaktní, že tato hypotéza nabývá na realistickém významu. Je možné, že nám Webbův teleskop právě nabízí pohled na začátek procesu, který později vedl k formování supermasivních černých děr ve středech galaxií.
Kosmický teleskop Jamese Webba otevřel okno do éry, která byla považována za příliš mladou pro první světlo. Nově pozorované záření může přepsat naše dějiny vesmíru.
Co bude následovat?
Zatím nemáme jistotu, že pozorované objekty skutečně pocházejí z těchto extrémně raných časů. K přesnějšímu určení vzdálenosti a povahy světla bude třeba získat další spektroskopická data. Pokud se hypotéza černých děr potvrdí, mohli bychom najít klíč k záhadě vzniku supermasivních černých děr, které dnes ovládají jádra galaxií jako například ta ve středu Mléčné dráhy. Objev nám tak možná poskytne rozhodující dílek do skládačky o původu všeho světla ve vesmíru.
Pohled autora Proč mě tyto objevy tolik, do you like it?
Mám za sebou roky sledování novinek z astronomie, ale přiznávám, že máloco mě dokáže nadchnout tolik, jako když nové poznatky překvapí i samotné vědce. Webbův teleskop a jeho objevy rozbíjejí zajeté představy o vzniku hvězd a galaxií. Připomíná mi to, že vesmír je stále plný překvapení a nikdy nevíme, co čeká za dalším rohem — a právě proto je jeho zkoumání pro mě tak vzrušující.
Co si zapamatovat: Nová éra objevování ve vesmíru
Závěrem se ukazuje, že JWST skutečně posouvá hranice chápání kosmologie. Objev záhadného ultrafialového záření ze samého úsvitu času může znamenat změnu toho, jak popisujeme vznik vesmíru, hvězd, galaxií, a dokonce i černých děr. Další výzkum úrovně spektroskopie by mohl časem přinést finální odpovědi, které teď hledáme. Pokud vás vesmír baví, určitě se máme na co těšit!
Nejčastější otázky a odpovědi
- K čemu slouží JWST a proč je tak důležitý?JWST umožňuje nahlédnout do nejstarších období vesmíru díky své citlivosti na infračervené i ultrafialové záření, což nám pomáhá pochopit vznik prvních hvězd a galaxií.
- Může být světlo opravdu starší než první hvězdy? Pozorování naznačují, že existují objekty svítící ještě před vznikem hvězd; zatím není jasné, zda jde o nové typy objektů, nebo jsou data mylně interpretována.
- Co potřebujeme k potvrzení tohoto objevu? Nezbytná jsou další spektroskopická měření, která umožní ověřit vzdálenost, stáří a povahu záření těchto zdrojů.
- Je možné, že objevené objekty jsou černé díry? Podle jedné hypotézy by mohlo jít o prvotní černé díry vzniklé krátce po Velkém třesku. Některé objevené body vykazují charakteristiky takových kompaktních zdrojů.
Komentáře